Někdy sami sebe podceňujeme a myslíme si: “Nedělám to dobře. Nemám disciplínu. Nejsem dost dobrý. Jsem na nic.” nebo něco podobného.
Co můžeme udělat? Namotivovat se? (Jistě!) Najít něco, co se nám na sobě líbí a ocenit to? (Ano!)
Nebo můžeme zaujmout úplně jiný postoj, který je osvědčený…a prostě to vypustit z hlavy.
Jakmile si nevěříme, akorát se utápíme v tom, proč nejsme dost dobří, dost skvělí, dost úspěšní nebo dost jedineční. Ale v čem je jedinečnost tak důležitá? Proč se tím pořád tolik zabýváme? Je to mrhání místem v mozku.
Místo toho se prostě na něco zaměřte a pracujte. Napište něco, nakreslete, naprogramujte, vytvořte animaci, ušijte něco. Je to jedno. Prostě cokoli, co máte rádi.
Dejte si ohledně toho záměr: Dělám to z lásky k druhým a k sobě. Proto, abych splnil, co jsem si usmyslel atd.
A pak začněte. Jděte do toho. Neřešte, jestli to budete dělat 10 minut nebo hodinu. Nestrachujte se, že v tom nebudete dobří, co o tom řeknou lidé, nebo jestli budete úspěšní, či ne. Tyhle otázky rozhodně nejsou relevantní.
Prostě dělejte. Naprosto se do toho ponořte, do pohybu, nápadů, emocí, do svého těla, dechu a okolí. Buďte naprosto vědomí, naprosto ponoření.
A co to dítě uvnitř vás, které se bojí, že nebude jedinečné? Odejde. Zmizí, jakmile se ponoříte do akce.
Zkuste to hned. Vyberte si něco, dejte si záměr a začněte pracovat. A naprosto se ve své práci ztraťte.
LEO BABAUTA - http://zenhabits.cz/jak-se-ponorit/
