Přítomnost, které se bojíme
🌀 Meditace nás učí být přítomni dechu, tělu, okamžiku. Málokdo však mluví o tom, jak těžké je být přítomen tváří v tvář vlastnímu věku. Ne abstraktně. Ne jako číslu v občanském průkazu. Ale jako faktu, který se odehrává právě teď, v tomto těle, v této roli, v tomto životě, a který nekončí tím, že ho odmítneme vnímat. Byl jsem kdysi pozván do role mentora . Má první reakce byla obranná. Pak jsem si uvědomil, že obrana sama o sobě je odpověď, a že pravá přítomnost neznamená jen sedět v tichu se zavřenýma očima. Znamená také přijmout, co je, i když to není pohodlné. 🍃 Anicca. Nestálost. Jedno z nejzákladnějších buddhistických pochopení říká, že utrpení nevzniká z toho, že se věci mění. Vzniká z naší snahy, aby se neměnily. Odpor k vlastnímu stárnutí není jiný. Přítomnost vlastní dospělosti je tichá praxe. Nezačíná na polštáři. Začíná ve chvíli, kdy se přestaneš bránit roli, do které tě život volá — a místo toho se zeptáš: co tato chvíle ode mě chce? ✨ Kde ty sám nejvíc unikáš př...
