✨ O projektu

„Klid není útěk. Je to návrat.“

Jako kouč a průvodce na cestách životem jsem poznal, že právě klid je podmínkou jakékoli hlubší změny. A že bez přítomnosti – vědomého bytí tady a teď – se ztrácíme v myšlenkách, očekáváních a strachu. Denně potkávám s tím, že právě ticho a vědomá přítomnost otevírají prostor k léčení, novým rozhodnutím i radosti.

A taky jsem zjistil jednoznačně to, že „pochopit přítomnost nejde jen hlavou“, ale lze ji prožít tělem a srdcem.

Proto jsem vytvořil tento web jako prostor zastavení. Věřím, že klid je podmínkou každé hluboké změny. Rozhodl jsem se zde zpřístupnit tuto verzi knihy Eckharta Tolleho Moc přítomného okamžiku – jako mapu, ke které se lze vracet znovu a znovu.

Každá kapitola obsahuje hluboké vhledy a konkrétní návody, jak žít přítomnost. Doporučuji vám číst pomalu, někdy jen odstavec, někdy jen větu – a nechat ta slova doznít.

V dolní části každé kapitoly najdete odkazy na další a předchozí díl, abyste mohli pohodlně pokračovat, i když vás přivede do čtení třeba vyhledávač.

A dole na této stránce najdete i jednoduché tipy & triky, jak se do přítomnosti vracet během dne.

— s úctou,
Michal Z. Zachar
„čaroděj křižovatek“

0. – VZNIK TÉTO KNIHY

„Stačí plně přijmout tento okamžik. Když to uděláte, najdete hluboký vnitřní klid.“

Tato kapitola slouží jako brána. Nechává čtenáře nahlédnout do souvislostí vzniku knihy Moc přítomného okamžiku a jejího nečekaného celosvětového dopadu. Eckhart Tolle v ní sdílí, že skutečnou motivací ke vzniku tohoto „pracovního“ výtahu nebyla potřeba učit, ale odpověď na stovky prosby čtenářů: „Jak to, co jsi napsal, můžeme žít každý den?“

Najdete zde jemný návod, proč se ke čtení této knihy přistupuje jinak – a jaký prostor je v ní určen pro vnitřní ticho místo myšlenek.


Kapitola odhaluje klíčový omyl, ve kterém žije většina lidí: ztotožnění s vlastními myšlenkami. My nejsme hlasy v hlavě, ale ten, kdo je slyší. Skrze metaforu žebráka na truhle plné zlata ukazuje, že největší poklad – vnitřní klid, lásku a radost – hledáme venku, i když je celou dobu v nás. Prvním krokem na cestě k osvícení je uvědomění si této pravdy a schopnost přestat brát vlastní mysl příliš vážně.

2. VĚDOMÍ: OSVOBOZENÍ OD BOLESTI aneb PŘESTAŇTE PŮSOBIT BOLEST V PŘÍTOMNOSTI

Bolest není nutná – většina utrpení vzniká odporováním tomu, co právě je. Tato kapitola odhaluje principy emočního těla a jeho rozpouštění skrze vědomé pozorování. Učí, že odmítání přítomného okamžiku nás udržuje v pasti minulosti a nutkavého myšlení. Osvobození přichází s přijetím, bdělostí a schopností nevstupovat do tance emocí.
vážně.

3. ŽIVOT V PŘÍTOMNÉM OKAMŽIKU aneb NEHLEDEJTE SVÉ JÁ VE SVÉ MYSLI

Přítomný okamžik není jen mostem k Bytí – je samotným domovem, který jsme zapomněli. Tato kapitola vede čtenáře k pochopení, že čas je iluze mysli, zatímco skutečný život se odehrává pouze tady a teď. Jen v přítomnosti mizí problémy, utrpení a nepravé já – a objevuje se vnitřní klid, jasnost a radost z obyčejného bytí.

4. STRATEGIE VYHÝBÁNÍ SE PŘÍTOMNÉMU OKAMŽIKU aneb ZTRÁTA PŘÍTOMNÉHO OKAMŽIKU: ZÁKLADNÍ SEBEKLAM 

Tato kapitola ukazuje, jak rafinovaně se naše mysl vyhýbá přítomnému okamžiku skrze stěžování si, čekání, stres nebo vnitřní odpor k tomu, co právě je. Pojmenovává jemné vrstvy nevědomí – od každodenní nespokojenosti po hlubší vnitřní úniky – a vybízí nás k radikálnímu aktu přítomnosti. Nabízí praktickou cestu, jak přetavit utrpení a neklid ve vděčnost a ukotvení v přítomném životě.
Pátá kapitola odhaluje, že vědomá přítomnost není pouhým „chápu“, ale hlubokým „jsem tady“. Popisuje přímou zkušenost s klidem za hranicí myšlení, ukazuje rozdíl mezi běžným věděním a bytostnou bdělostí. Odkazuje na ticho, na tělesné vnímání a na přítomnost, která není konceptem, ale živou branou do skutečného života. Vědomá přítomnost je zároveň cesta i cíl.

6. VNITŘNÍ TĚLO aneb BYTÍ JE VAŠE NEJHLUBŠÍ JÁ

Šestá kapitola odemyká tělo jako bránu k přítomnosti. Ukazuje, že klíčem k osvícení není popření tělesnosti, ale naopak hluboké zakořenění v tělesném prožitku – vědomé vnímání energie, života a klidu uvnitř nás. Vnitřní tělo se stává ukazatelem k Bytí a zároveň štítem před chaosem mysli. Pozornost obrácená dovnitř mění náš vztah ke zdraví, stárnutí i vztahům. Cesta k sobě začíná ve vlastním těle.

7. BRÁNY DO SFÉRY NEVIDITELNÉHO BYTÍ aneb VSTUPTE HLUBOKO DO SVÉHO TĚLA

Sedmá kapitola odemyká nové vrstvy vnímání: ticho, prostor, přítomný okamžik – to vše se stává branami k neviditelnému Bytí. Učí nás přejít z mentální aktivity do prostoru čistého vnímání, kde není rozdíl mezi vnitřním a vnějším. Zdroj, který oživuje vše živé, přestává být konceptem – stává se žitou skutečností. Opravdová přítomnost začíná tam, kde končí potřeba chápat.
Osvícený vztah nezačíná ve dvou, ale v jednom – v bodu přítomnosti. Teprve když se vymaníme ze závislosti a role „hledače štěstí“, může se druhý člověk stát zrcadlem, ne drogou. Tato kapitola ukazuje, že bolest v partnerství není chyba – je to brána. Přijetí toho, co je, včetně nevědomí druhého, nás proměňuje. Ne tím, že přestáváme cítit, ale tím, že přestáváme reagovat automaticky. Teprve tehdy může vztah přestat být obchodem a stát se duchovní praxí.
Štěstí je vlna. Klid je oceán.
V této kapitole zkoumáme, proč žádná forma – včetně radosti, úspěchu, vztahu či těla – nemůže být základem trvalého štěstí. Naučíme se, že odpor vůči realitě vytváří veškeré utrpení a že v přijetí pomíjivosti se rodí pravý klid. Osvobození nepřichází, když zvítězíme nad temnotou – ale když ji necháme projít skrze sebe bez odporu. Trvalý mír není v budoucnosti, ale v bezčasé přítomnosti, kde soucit není čin, ale stav bytí.
Zastavte boj. Zastavte útěk. A všechno se začne proměňovat.
Kapitola deset není jako ty předchozí – je jiného druhu. Jde o pracovní knihu, kterou sám Eckhart Tolle vytvořil jako praktický doplněk ke své slavné knize. Obsahuje konkrétní cvičení, techniky a otázky, které ti pomohou nejen „pochopit přítomnost hlavou“, ale prožít ji tělem a srdcem.

Právě tady najdeš návody k vnitřní transformaci, které ti umožní zakoušet klid za štěstím i neštěstím. Autor krok za krokem ukazuje, jak pracovat s nemocí, bolestí, odporující myslí i starými vzorci utrpení, které si možná ani neuvědomujeme. Tato kapitola je tak trochu svatým grálem přítomnosti – místem, kde se filosofie Tolleho knihy stává živou praxí.

Pracovní kniha tě zve k tomu, abys přestal jen číst – a začal žít to, co už dávno v hloubi sebe víš.

Populární příspěvky z tohoto blogu

Rituál, co není na prd

Obrázek
Jeden z funkčních mozkových trustů mi odešel do Valhally, když mi neznámá žena na semináři o rituálech a jejich důležitosti v našich životech špitla do ucha po mém nechápavém výrazu na lektorem nadhozený problém tuto větu: „Poslouchej své tělo“. Vzhledem k tomu, že jsem si večer před tím dal hráškovou polévku, neuposlechl jsem ji ani to tělo. Ale musím uznat, že osvícení si mnohdy vybírá skutečně zajímavé cesty. Proboha zpět, ne tohle není povídání o tom, jak mě osvítil prd z polévky z hrášku, ale je o tom, že pokud si umíme v životě stanovit aspoň jeden pravidelný rituál, pak by to měl být stálý čas našeho probuzení. Řeknete si, copak to není úplně jedno? Vstanu, tak vstanu. Hele, vyzkoušel jsem to a není. Jsem freelancer a spát jdu, když chci. Se vstáváním jsem to měl podobně. Měl jsem. Dost podstatný problém, a to jsem opravdu netušil, hraje v našem životě, pravidelná doba vstávání. Vynahradit si neklidnou noc posunutím budíku o několik hodin zpět se může v grogy nočním stavu zdát ...
Další informace

Láska je být navždy tichý hořící kámen

Obrázek
Říká se, že láska dvou lidí je tak pevná, jak pevný je jejich vztah. Jak silné jsou její základy. Jaká je schopnost jejich porozumění. Láska je přesně taková, jací jsme my sami. Je vytesána do slov. DoSLOVA je vznikající z našeho JMÉNA, které k jejímu zrození i úmrtí tak rádi používáme. A tak, když se podíváme druhému do tváře a objevujeme v něm jeho vnitřní zemi, tu jedinečnou ukázku toho, co vychází ZE-MĚ, jsme mnohdy překvapeni. Překvapeni tím, jak moc si ty dvě složky , co o ní vypovídají, nesouhlasí, neladí. Nejdou jedním směrem, netvoří harmonii. Něco jiného říkáme slovy a něco jiného pak stvoříme tělem. A přitom obojí vychází ze mě, že? Lidé se mě často ptají, jak mají poznat, že druzí lžou. Často je šokuji tím, že jim říkám, že lež v podstatě neexistuje. A, že to, co v druhých vidí, je pravda. Pravda onoho okamžiku, kterou nejde maskovat či skrývat. Ta, jenž nás odhalí takové, jací jsme. Své tělo skládáme ze svých vlastních myšlenek, z toho, jak mluvíme. Do slova vkládáme buď m...
Další informace

Skutečnou alfu poznáte podle toho, že si cení života

Obrázek
Myšlenka alfa jedince je všeobecně rozšířeným mýtem o vlčích smečkách, který však příliš zjednodušuje komplexnost sociální interakce u zvířat. A my jako lidé vnímáme témata dominance jednotlivců v naší společnosti právě na základě podobných omylů. Alfa samčí dominantní role v lidské a zvířecí společnosti byla dlouho považována za danou konstantu. V posledních letech se ukázalo, že právě tato myšlenka vedla až příliš často k hrubému zjednodušování komplexnosti prožívaných sociálních interakcí u zvířat. V přírodě vlci tvoří prostě rodiny. Ty vede chovný pár a spolu s ním jsou v rodině starší, mladší a nejmladší potomci. A stejně jako je u indiánů velmi vzácné skalpování, tak i u vlků je velmi vzácná krvežíznivost a zuřivé rvačky. U indiánů proto, že to nikdy nebyl jejich zvyk, skalpování v USA zavedli až běloši, aby si za vlasy ze zátylku lebky nechali platit za zneškodnění „nepřítele“, a stejně tak jsou liché pověsti o krvavých vlcích a jejich touze po zabíjen í. Machismus neboli pojetí...
Další informace