Život by byl skvělý, kdybychom v každém momentu dne dělali jen věci, které naše přelétavé srdce chce dělat.
Bohužel, prádlo, daně a náročné rozhovory by nikdy nebyly hotové. Ty nejlepší knihy by nikdy nebyly napsány. Všechny úspěchy lidstva by skončily jen u představy a nikdy by se nezrealizovaly.
Takže co bychom měli dělat, když nás čeká úkol, do kterého se nám nechce? No, můžeme od něho utíkat, najít si jiné rozptýlení. To většinou funguje, dokud to nepůsobí problémy. Nebo můžeme najít způsob, jak to udělat.
Zde je tedy způsob, jak to prostě udělat.
- Meditujte nad tím, proč to musíte udělat. Místo toho, abyste podlehli rozptýlení, jen chvilku seďte. Proč musíte splnit tento úkol, do kterého se vám nechce? Samozřejmě proto, že ho máte na seznamu úkolů, nebo někdo jiný chce, abyste to udělali. Nebo vás za to platí, nebo to někdo udělat musí. Ale proč? Čeho tento úkol pomůže dosáhnout? Komu pomáhá? Jděte hlouběji a nalezněte dobro, které ve světě vytváříte. Pokud umýváte nádobí, nemusíte si myslet, že je umývání špinavého nádobí důležité, ale nádobí je potřeba pro podávání jídla a jídlo dá lidem výživu a může je udělat šťastnými, potom můžou vyrazit ven a udělat něco pro dobro světa s úsměvem na tváři. Spojte si nádobí s tím dobrem.
- Meditujte nad svým strachem. Strach je to, co vám brání ve splnění úkolu nebo v chuti se do úkolu pustit. Bojíte se selhání nebo toho, že budete vypadat špatně, bojíte se nepohodlí nebo nepochopení úkolu. Takže se na chvilku podívejte dovnitř a podívejte se na ten strach. Vnímejte ho. Přijměte ho jako vaši součást místo toho, abyste od něj utíkali.
- Opusťte svůj ideál. Kdyby tento strach byl pryč, jednoduše byste úkol splnili. Takže co tento strach způsobuje? Nějaký ideál, který máte, nějaká představa o životě bez nepohodlí, nepochopení, pocitu trapnosti, nedokonalosti. Není to realita, je to jen iluze a ta se vám plete do cesty tím, že způsobuje strach. Takže opusťte představu, ideál, očekávání. A přijměte realitu: tento úkol, co je před vámi, nic víc.
- Záměr, ne výsledky. Jste zamotaní do výsledku úkolu – co se stane, když ho splníte, jaké selhání může nastat. Takže zapoměňte na výsledek – stejně nemůžete vědět, jaký bude. Je v budoucnosti. Zatím se soustřeďte na záměr – proč to děláte? Jestli je to například proto, abyste vylepšili život milované osoby – to je záměr. Tento záměr je opravdový, bez ohledu na výsledek. Soustřeďte se na toto, ne na špatné věci, které se můžou, ale nemusí stát.
- Přijměte, že to nestojí za nic. Dělání něčeho těžkého je na nic. Není to jednoduché a často jsme zmatení tím, jak to dělat, protože jsme to předtím moc nedělali. No a co? Těžké věci jsou na nic, ale v životě nemáme vždy ustláno na růžích. Občas to opravdu za nic nestojí a to je úplně v pořádku. Přijměte celý život, s trny, výmoly..se vším. Život by byl nudný, kdyby to občas nestálo za nic. Takže se usmějte, přijměte, že to nestojí za nic a jděte dál.
- Nastavte si mantinely. Máme tendenci rebelovat proti mantinelům: “Nechci to dělat! Chci svobodu!” Bohužel ale neomezená svoboda znamená neomezené možnosti, neomezená rozptýlení a nic se neudělá. Zjednodušte si to tím, že si nastavíte mantinely: dělejte vždy pouze jeden úkol. Prozatím dělejte jenom ten jeden úkol. Dělejte ho 10 minut. Zakažte si chodit na jakoukoliv jinou webovou stránku nebo si kontrolovat telefon nebo dělat cokoliv jiného, čím se rozptylujete, než uplyne těch 10 minut. Poproste kamaráda, aby vás hlídal – další mantinel, který pomáhá.
- Udělejte část, potom vstaňte. Pokud musíte něco napsat, napište jenom větu. Potom vstaňte, běžte si pro vodu, protáhněte se. Poklepejte se na zádech za to, že jste začali. Teď udělejte o něco víc: napište pár dalších vět. Vstaňte, dejte si mentální pauzu (nechoďte na jiné webové stránky), udělejte třeba několik kliků. Vraťte se, udělejte zase trochu. Za chvilku budete v proudu věcí.
- Nenechte svou mysl utíkat. Vaše mysl bude chtít utéct. To je v pořádku, je to přirozenost mysli. Bojí se, racionalizuje rozptýlení, odbíhá k tomu, co je jednodušší. Pozorujte, jak se to děje, nepokoušejte se ten fenomén zastavit, ale nedávejte mysli prostor, aby někam utekla. Jen pozorujte, jak mysl chce utíkat, ale nechovejte se podle toho. Jen pozorujte. Časem se vaš mysl zklidní.
- Nalezněte vděčnost. Tento úkol vám může připadat těžký nebo k ničemu, ale popravdě na něm je spousta skvělých věcí. Například, pokud to děláte do práce: Hele, máte práci! Máte peníze a jídlo a střechu nad hlavou! Máte oči a uši a mozek na to, abyste ten úkol splnili! Představte si život bez všech těchto věcí a potom se zkuste litovat za to, že musíte dělat něco takto těžkého. Nebo, místo toho zkuste být vděční za tuto příležitost udělat ve světě něco dobrého, naučit se něco z tohoto úkolu, zlepšit se, být uvědomělý, zatímco to děláte.
- Učte se a rozvíjejte se. Meditací o svých záměrech a strachu, opuštěním ideálů a přijetím toho, že to za nic nestojí, tím, že si nastavíte mantinely a naleznete vděčnost…tím vším se učíte sami o sobě. Tento úkol, jakkoliv zbytečný a vyvolávající strach vám přísluší, učí vás o vaší mysli. A to je úžasná věc. Takže tento úkol je obrovská příležitost se učit. Jaký skvělý způsob jak trávit čas! :)
