ROZHODOVÁNÍ

Lidské rozhodování silně ovlivňuje vědomí jistoty, či nejistoty, které zvyšuje šanci na správnou volbu v dané situaci. Lidé shromažďují informace a v případě, že mají pocit, že nedisponují dostatkem informací ke zvolení nejlepšího řešení, odkládají svou volbu. Vědce samozřejmě zajímá, zda je i jednání zvířat ovlivňováno stupněm zjištěné nejistoty, a provádí proto pokusy s různými druhy zvířat. V rámci zkoumání tohoto problému vědci z australské Marcquarie University v Sydney v období od prosince 2012 do dubna 2013 sledovali, jakým způsobem se chová včela medonosná v případě různě obtížných úkolů založených na vizuálním výběru. Včely byly odměňovány v případě správné volby a potrestány v případě nesprávné volby. Zároveň ale mohly opustit místo experimentu. Ukázalo se, že včely se rozhodly neúčastnit se dále pokusu mnohem častěji v případě obtížné volby (tj. vysokého stupně nejistoty správné volby a tedy odměny). To v celkovém výsledku vedlo k většímu počtu úspěšných pokusů (odměny v případě správné volby). Včely zároveň prokázaly schopnost použít tento rozhodovací koncept i v případě zcela nových úkolů. Data získaná v rámci výzkumu ukazují, že včely jsou schopny se cíleně vyhýbat obtížným úkolům, pokud nemají dostatek informaci k jejich vyřešení. Toto zjištění lze považovat za potvrzení toho, že i jiní živočichové než člověk dokáží posoudit pravděpodobnost předpokládaného výsledku. Výkon včel v tomto experimentu byl srovnatelný s výsledky primátů, delfínů, psů nebo krys v podobných pokusech.

autor článku ve Včelaři - Kristina Millerová


SILUETIKA