Sny, působí destruktivně na náš život tehdy odmítáme-li přijmout jejich výsledky. To, že sníme i v bdělém stavu si většina z nás nikdy ani neuvědomí. Jsem vzhůru, co blbneš vole? Zní často odpověď na otázku dotyčnému, zda nyní náhodou nespí? No pokud by tomu tak skutečně bylo, byl by náš život dávno ráj. Veškerá komunikace by byla bezchybná, láska bezpodmínečná a snad jen ty jitrnice a jelítka, by nerostly na stromech.
A proto nemáme sny jen analyzovat, ale máme je dožívat v bdělém stavu vědomí sebe sama. Jedině tak se totiž dozvíme, kam nás vedou. Tedy odmítáme-li roli vládce svých snů, nemůžeme se nikdy stát vládci svých činů. A tak se díky reálně prožitým snům (nemyslím reklamní tušé, jakože zájezd na Floridu za džegrem či snad esoterní výcvik na Bali) můžeme stále méně identifikovat s věcmi, emocemi či představami žijícími kolem nás, reagovat na ně podvědomě a tím víc si užívat samotnou existenci.
Pokud totiž nechávám svým snům i životu svobodu, to aby se volně rozvíjeli, ale nepropadám se do nich, žiji svůj život v skutečné realitě. Probouzím se do ní. A abychom byly vědomější, měli bychom se naučit rozlišovat mezi subjektivním vnímáním denních událostí a objektivní realitou. Chcete-li pravdou. Pokud se člověk odnaučí tyto dvě rozdílné věci míchat ve své skutečnosti dohromady, získá schopnost pozorovat denní události, aniž by upadl do pokušení soudit a hodnotit.
A tak jakmile dosáhneme vědomí, můžeme s realitou volně zacházet. Pokud se však oddáváme pouze naplnění svých nevědomých (podsunutých, odmítaných, miláčkové moji = předem afirmacemi vmanipulovaných) tužeb, pohltí nás to, ztratíme nad realitou kontrolu a i možnost skutečně jednat.
Prožít smysluplný život znamená získávat stále větší a větší distanci (odstup) a to s cílem naučit se nereagovat prvoplánovitě na podněty z okolí, ani ze sebe, protože to nás opět strhává do snů, iluzí, spánku...
Naše realita je sen, který můžeme postupně zpracovat, abychom přešli od nevědomého snu na pomezí noční můry k moudrému snění znamenající probuzení. Což znamená konec snu. A proto se zmizení celého snového vesmíru a proměně sebe sami tolik úspěšně bráníme. My sami. Spáči.
A proto dělám PSYCHOMAGII.
