MOC PŘÍTOMNÉHO OKAMŽIKU

Co skrývá tajemství štěstí? To je otázka, na kterou se pokoušeli odpovědět lidé po celá staletí. Od starověkých učenců jako Aristippus až po moderní myslitele jako Bertrand Russell – všichni hledali klíč k lidskému štěstí a životnímu uspokojení. Definovat štěstí a životní spokojenost je složité pro všechny filozofy i psychology, kteří se jimi zabývají. Zatímco oba pojmy jsou spojeny s pohodou, štěstí odkazuje na emocionální stav, který se objevuje spuštěním určitých emocí a nálad jedince. Životní spokojenost naopak souvisí spíše s tím, jak by lidé mohli přemýšlet o svém životě jako celku – včetně svých vztahů. Některé výzkumy naznačují, že označení „ šťastný člověk “, znamená, že je dotyčný: mladý, zdravý, vzdělaný, má dobře placenou práci, je optimistický a extrovertní. A má malé tužby. A ještě jednu věc je třeba zmínit. Je věřící. Ale jedna studie zahrnula široké spektrum náboženských skupin ve 100 zemích v období od roku 1981 do 2014, využívající data z Průzkumu světových hodnot. ...

Milovat znamená přijímat druhého takového, jaký je, včetně jeho odlišností. Ale co když se vztah stane těžkým? Jak se vyrovnat s negativitou a jak žít v lásce i ve smrti? Milovat druhou osobu znamená přijímat ji takovou, jaká je, včetně toho, že není taková, jakou bychom ji chtěli mít, a pomáhat jí stávat se tím, čím chce a má být. Bavit se jejími odlišnostmi a nechat se jimi inspirovat a obohacovat o nové zážitky a poznatky, o nové cíle a nové vize. Bez konfrontací s odlišnostmi by byl svět příšerně nudný a dřív nebo později by zahynul na úbytě. Co znamená milovat druhého? Množství lásky přichází vždy od nás k nám. A být s ostatními je stejně krásné jako být sám, když jsi blažený a tvůj život je tvá meditace. Je to tak jednoduché. Ty nejsi závislý na druhých a nečiníš druhé závislými na sobě. Pak je váš vztah vždycky přátelský. Nikdy se z něj nestane připoutanost, vždy je to o spřízněnosti. Jsi-li ve vztahu, nedělej z něj pouto. Ke sňatku nás mnohdy vede strach. Jen láska nás vede ke ...

Největším lidským omylem je, že se většina lidí domnívá, že opravdová láska je vzácná. Není, je jí všude dost. Jediný, kdo o ní nic neví, je ten, komu jsme nechali velení svého osudu. Kormidlem otáčí naše ego, nesdílené potřeby a nevyslovená přání. A my sami sebe díky tomuto mínění ohýbáme či spíše pokřivujeme, abychom získali lásku od ostatních, nebo abychom v nich něco „ jako lásku “ vzbudily. Nutíme se do úsměvu, když jsme smutní, nutíme se do toho být štědří, když se cítíme prázdní, a staráme se všemožně o všechny kolem, když právě nyní potřebujeme, aby se někdo jiný postaral o nás. Jako kdyby snad platila ta falešná naděje, že když zapřeme sami sebe ještě jednou, že to snad tentokrát možná „ bude “ fungovat? Nikdy to nefungovalo Své srdce nevyléčíte tím, že přinesete jakékoliv množství obětí. Jediná cesta, jak se zbavit závislosti na iluzích falešné lásky, je stát se přirozeným. Jedinou osobou, která vás vždy a za všech podmínek může jako jediná hluboce milovat, jste totiž vy sami...