MOC PŘÍTOMNÉHO OKAMŽIKU

  Slyšíte to všude. Z časopisů na vás křičí, z Instagramu na vás mrkají hashtagem #selflove. „Mějte se rádi!“ Tak zní mantra moderní doby. Ale co když vás tahle láska pomalu, ale jistě zabíjí? Milí čtenáři, dnes si spolu projdeme návod, jak se mít opravdu, ale opravdu rádi. Žádné kompromisy! Krok 1: Obklopte se čokoládou Nejlépe tou s 90% kakaem. Čím hořčí, tím lépe pro vaše chuťové pohárky a depresivní stavy. Vždyť kdo by nemiloval hořkosladkou chuť života? Krok 2: Nakupujte, až se vám z toho zatočí hlava Nová kabelka? Musíte mít! Nejnovější model iPhone? Nemůžete bez něj žít! Vždyť co jiného by mělo zaplnit tu prázdnotu uvnitř, než nejnovější výdobytky konzumní společnosti? Krok 3: Zábava za každou cenu Diskotéky, bary, festivaly - hlavně nikdy nebýt sám se sebou. To by se člověk musel, nedej bože, zamyslet nad svým životem. A kdo by to chtěl? Krok 4: Jídlo je láska Dopřejte si! Fastfoody, dorty, smažená jídla - vaše tělo to ocení. Koneckonců, čím více váží, tím více je tu lásky,...

Generace dnešních třicátníků a čtyřicátníků byla první, která vyrůstala bez jasných hranic v oblasti sexuality. Následky jsou: od neschopnosti navazovat hluboké vztahy až po únik do esoteriky. Kam se poděla skutečná intimita a jak ji znovu najít? Být dnes „duchovním člověkem“ je velká móda. Mnoho lidí z generace Y (narozených mezi lety 1980-1995) se utíká k různým formám spirituality a ezoteriky. Často jde ale spíše o únik před vlastní sexualitou a neschopností navazovat hluboké intimní vztahy. Kde se tento problém vzal a jak z něj ven? 1. Kořeny sexuálního traumatu generace Y Dětství bez hranic = Generace Y vyrůstala v době, kdy se tradiční morální hranice v oblasti sexuality začaly rozvolňovat. Rodiče, často sami nejistí v nové době svobody, nedokázali svým dětem poskytnout jasné vedení. Výsledkem byla předčasná sexualizace a experimenty, na které mnoho mladých lidí nebylo emočně připraveno. Chybějící rituály dospělosti = V tradičních společnostech existovaly přechodové rituály, kte...

  Celý život hrajeme role, které nám přisoudili druzí. Jak najít odvahu být sám sebou a propojit mužskou a ženskou část své osobnosti v jeden harmonický celek? To je výzva, před kterou stojí každý z nás. Od okamžiku, kdy se narodíme, jsme neustále formováni očekáváními a představami druhých. Rodiče, učitelé, přátelé i společnost jako celek nám předkládají vzorce chování a myšlení, které bychom měli následovat. Postupně si vytváříme různé role a masky, abychom těmto očekáváním vyhověli a získali přijetí a lásku. Tyto role nás provázejí celým životem. Snažíme se být dobrými dětmi, studenty, partnery, rodiči či zaměstnanci. Přizpůsobujeme se normám a konvencím, abychom „zapadli“. Často se bojíme ukázat své skutečné já, své nedokonalosti a zranitelnost. Místo toho si nasazujeme masky, které nás mají chránit před odmítnutím a kritikou. Problém nastává, když se v těchto rolích ztratíme natolik, že zapomeneme, kdo doopravdy jsme. Na konci života pak můžeme mít pocit, že jsme vlastně nežil...