Když mysl běží příliš rychle a tělo zůstává vzadu
V článku Tichý oheň v těle zaznělo: zánět je formou zoufalství. Tělo křičí proto, že mysl dlouho neposlouchala. U mindfulness je to zřejmé: když jsme v hlavě příliš dlouho, tělo začne kompenzovat napětím, bolestmi nebo úplným odpojením.
Moderní mysl miluje předbíhat. Plánovat. Predikovat. Zajišťovat. Jenže tělo neumí žít v budoucnosti – žije tady. A v tom napětí mezi „teď“ a „potom“ vzniká prostor, kde roste stres a s ním i zánětlivá aktivita. Ne proto, že by bylo něco „špatně“, ale proto, že jsme přestali být doma.
Mindfulness není relaxace. Je to návrat. Návrat k tomu, že pozornost znovu pracuje pro nás, ne proti nám. Když ji stáhneme z minulosti a budoucnosti zpět k tělu, začne se dít něco fascinujícího: tělo ztiší poplach. Parasympatikus dostane prostor. A nervový systém si znovu uvědomí, že může odpočívat.
🧘 Cvičení: Jeden nádech, který vrací domů
Zkuste to teď – během čtení.
-
položte ruku na hrudník
-
nádech počítejte do čtyř
-
výdech do šesti
-
a pozorujte, co se děje mezi nimi – ten krátký okamžik úplné prázdnoty
To je přítomnost. A přítomnost je místo, kde zánět ztrácí svou sílu.
👉 Tento text navazuje na článek: https://medium.seznam.cz/clanek/wizard-michal-tichy-ohen-v-tele-203350
Komentáře
Okomentovat