MOC PŘÍTOMNÉHO OKAMŽIKU

Návrat do práce po mateřské v Česku připomíná běh proti všem. Místo férových podmínek čeká ženy nižší plat, horší pozice a stigma, že jsou problémem. Slovo „návrat“ evokuje to, že se člověk vrací na stejné místo, odkud odešel. Pro většinu českých žen – matek je to ale pouhá iluze. Do původní role a s původním respektem se dostane opravdu jen menšina. Podle studie Mumdoo z jejich posledního průzkumu až 70 % žen po návratu do práce čelí znevýhodnění. A to jak ztrátě místa, snížení mzdy nebo odmítnutí částečného úvazku, který by kvůli malému dítěti potřebovaly. Pro řadu z nich to znamená šok: místo očekávané jistoty přichází nejistota. Firma Deloitte ve svých studiích přitom zjistila, že i ženy, které chtějí pracovat už při rodičovské, se často neuplatní. Fakta ukazují, že nejde o jakousi individuální slabost, ale bohužel o systémový tlak. První zlom: ztráta kompetence Žena se po letech vrací do práce, ale místo uznání své práce většinou slyší, že „už není tak flexibilní“. Formálně jde mo...

Představte si zahradu. Ne ledajakou - zahradu plnou ovocných stromů, kde se větve prohýbají pod tíhou šťavnatých plodů. Zahradu, která by mohla být rájem. A přece jím není. V jedné dávné zemi, kde ovoce bývalo vzácností, vzniklo přikázání omezující jeho konzumaci na jeden plod denně. Mělo to své opodstatnění - v době nedostatku zajišťovalo spravedlivé rozdělení vzácného zdroje. Čas plynul jako písek v přesýpacích hodinách a lidská vynalézavost proměnila poušť v úrodnou zemi. Stromy se nyní prohýbaly pod tíhou plodů, které nikdo netrhal. A zde začíná příběh, který všichni dobře známe, byť v různých podobách. Příběh o tom, jak pravidla, kdysi moudrá a potřebná, mohou zkamenět v dogma. Jak se původní smysl vytratí a zůstane jen prázdná skořápka příkazu, kterou jedni zuřivě brání, druzí tajně obcházejí a třetí otevřeně zpochybňují. Není to ale jen příběh o dávném náboženském přikázání. Je to příběh o každém vztahu, který kdy zkameněl ve svých kdysi funkčních pravidlech. O každém partnerstv...

První láska neboli zamilovanost je často zvláštní a nezapomenutelnou zkušeností. Může být plná radosti, vzrušení, ale i nervozity a nejistoty. Nicméně je zamilovanost jedinečnou a vzácnou zkušeností, kterou bychom si měli vychutnávat. Pamatuji si, jak jsem se poprvé zamiloval. Ona byla ta nejkrásnější dívka, kterou jsem kdy viděl. Cítil jsem se tak šťastný a vzrušený, že jsem nemohl myslet na nic jiného než na ní. Ale pak, po několika měsících, se naše zamilovanost začala vytrácet. Začal jsem si všímat jejích nedostatků a začal jsem se cítit frustrovaný. Nakonec jsme se rozešli . Zamilovanost je často spojována s pocitem euforie a intenzivního štěstí. Můžete v ní mít pocit, že jste na vrcholu světa a že naprosto nic nemůže pokazit vaše štěstí. Zamilovanost může také způsobit hormonální změny v našem těle a chování. Můžete mít zvýšenou hladinu energie, rychleji vám může tlouct srdce a mít problémy se spánkem. Vědci se domnívají, že zamilovanost je způsobena kombinací biologických a psyc...

Milovat znamená přijímat druhého takového, jaký je, včetně jeho odlišností. Ale co když se vztah stane těžkým? Jak se vyrovnat s negativitou a jak žít v lásce i ve smrti? Milovat druhou osobu znamená přijímat ji takovou, jaká je, včetně toho, že není taková, jakou bychom ji chtěli mít, a pomáhat jí stávat se tím, čím chce a má být. Bavit se jejími odlišnostmi a nechat se jimi inspirovat a obohacovat o nové zážitky a poznatky, o nové cíle a nové vize. Bez konfrontací s odlišnostmi by byl svět příšerně nudný a dřív nebo později by zahynul na úbytě. Co znamená milovat druhého? Množství lásky přichází vždy od nás k nám. A být s ostatními je stejně krásné jako být sám, když jsi blažený a tvůj život je tvá meditace. Je to tak jednoduché. Ty nejsi závislý na druhých a nečiníš druhé závislými na sobě. Pak je váš vztah vždycky přátelský. Nikdy se z něj nestane připoutanost, vždy je to o spřízněnosti. Jsi-li ve vztahu, nedělej z něj pouto. Ke sňatku nás mnohdy vede strach. Jen láska nás vede ke ...

Spravedlivé rozdělení domácích prací je jedním z faktorů, které ovlivňují spokojenost ve vztahu. Domácí práce by neměly být vnímány jako povinnost nebo trest, ale jako způsob, jak projevit péči a respekt k sobě navzájem. Martina měla všeho akorát tak dost. Prosila Honzu více než půl roku, aby nenechával špinavé prádlo na podlaze v ložnici, ale, aby jej aspoň „ uklidil “ do koše na prádlo. No, po celou dobu od sňatku se na to tento romanticky zamilovaný muž jaksi vykašlal. Stejně jako zapomíná, že o víkendu vysaje koberce a večer pomůže umývat nádobí. Oba pracují na plný úvazek, ale Martina je doma dříve. A tak jí často nezbývá než uklízet a uklízet. Po Honzovi. Přes půl hodiny se zbytečně moří s vysavačem, pak oškrabává ze zaschlého nádobí zbytky. A nejenom to. Výsledkem začala být tzv. tichá domácnost. Nejprve ironické poznámky, pak ticho, a pak i večer bez večeře. On se brání tvrzením, že je problém v ní a že ho Martina nesnesitelně sekýruje. „ Když mě jednou necháš na pokoji, třeba ...

Dlouhodobé vztahy nejsou jen o komunikaci a sexu, ale především o odhodlání spolu zůstat v těžkých chvílích. To platí pro všechny páry bez ohledu na jejich pohlaví nebo sexuální orientaci. Nemoc, ztráta zaměstnání, smrt blízkého, krize středního věku – to jsou jen některé z mnoha situací, které mohou ohrozit stabilitu a štěstí partnerského soužití. Přesto spolu mnoho párů vydrží i půl století. Jaký je jejich recept na partnerské štěstí? Páry, které se dokážou vzájemně podpořit, porozumět si a najít společné řešení, si tak prohlubují svou důvěru a lásku. Podle poslední studie dvou generací manželství není pro vztah to nejdůležitější, že si partneři rozumějí, ani to, jak moc a jak často se milují, či jak se jim po finanční stránce daří, ale jaké je jejich odhodlání spolu zůstat v těžkých chvílích. Čím více jsou jedinci schopni společně překonávat překážky, tím jistější a spokojenější ve vztahu bývají. Nejčastější chybou partnerů je, že spolu žijí na tzv. „emoční účty“. Tak alespoň psycho...

V posledních letech se dostává do krize kdeco. Bylo by s podivem, kdyby se krize nedotkla i lidské sexuality. Anebo máte za sebe pocit, že je s ní vše v pořádku? Tak to nic neřešte a buďte šťastní. Asi to znáte. Večerem se nese vůně skončeného dne a vy ochutnáváte plnými doušky svobodu osamění, když děti upadly do postele a chrní.  Přijdete k partnerovi a zkusíte se ho dotknout na jeho oblíbeném místě. Zkoušíte ho naladit na stejnou sexy vlnu. Zavrčení vaším směrem jako by nevycházelo z něj. „ Co chceš? “ Výsledkem není přijetí, ale odmítnutí. Umět spolknout tuhle porážku nebylo, není a nikdy nebude pro naše ego jednoduché. Má nás chránit a tady dostalo docela na budku. Sice dostanete polibek na dobrou noc, v hlavě vám však běží štěpná reakce. A tak se kromě jiného ve vaší, podotýkám společné posteli, hromadí namísto lásky vztek, zklamání, bezmoc, strach anebo dokonce i nenávist. Kolik bezesných nocí vzniklo proto, že je ten druhý unavený, nevšímavý nebo mimo? Stačí zabloudit do r...