MOC PŘÍTOMNÉHO OKAMŽIKU

Ruminace neboli chronické přemítání o problémech, už dávno není jen osobní nepohodlí. Stává se kolektivní pastí, která ochromuje ne jen jednu celou generaci. A dává nebezpečně mnoho prostoru těm, kdo nabízejí „ snadná “ řešení. Když se myšlení stane pastí Některé myšlenky mají schopnost držet nás v šachu víc než by bylo zdrávo. A není to proto, že by byly tak hluboké, nové nebo přelomové. Naopak, jsou to často opakující se záznamy vnitřního videa, které si v mysli přehráváme znovu a znovu: „ Co jsem měla říct jinak? “, „ Proč jsem to neudělal líp? “, „ Co když to celé dopadne katastrofálně? “ Psychologie tomu říká ruminace. Původně označovalo přežvykování u dobytka. Dnes je to metafora pro nekonečné převalování myšlenek (jako trávy v tlamě krávy) bez pohybu vpřed. Výzkumy ukazují, že tento způsob mentálního uvíznutí není jen osobní slabostí nebo špatným návykem. Je to styl myšlení, který má přímou souvislost s depresí, úzkostí, nespavostí, poruchami příjmu potravy a dokonce i se sebe...

Znáš ten pocit, kdy máš tolik věcí na práci, ale jsi tak unavená, že nemůžeš ani zvednout hlavu z polštáře? Není to tvoje vina a hlavně – dá se s tím něco dělat. Jak začít, když jste na to až příliš unavení Někdy je prostě těžké najít energii na cokoliv. Ze všeho nejdřív – dej si šlofíka 😴. Pokud si to můžeš dovolit, krátký odpočinek je jednoduchý krok k tomu, abys získala alespoň trochu energie. Pokud není čas na schrupnutí, zkus si dát pauzu od digitálních zařízení. Mobily a počítače jsou sice mocní pomocníci, ale když je používáš moc často, unavuje tě to. Zkus je vypnout, projdi se venku nebo se alespoň protáhni. Namasíruj si ramena, zavři oči a soustřeď se na hluboký dech. I tyhle malé kroky ti mohou pomoct odpočinout si a vrátit se zpátky s čistou hlavou. 💡 Další okamžitá řešení 1. Mikro-spánek ( power nap ) 20 minut - Krátký spánek, třeba jen 20 minut, může udělat zázraky! Nastav si budík, aby ses probudila dřív, než zabředneš do hlubokého spánku, a probuď se svěží. 2. Dig...

Jeden z funkčních mozkových trustů mi odešel do Valhally, když mi neznámá žena na semináři o rituálech a jejich důležitosti v našich životech špitla do ucha po mém nechápavém výrazu na lektorem nadhozený problém tuto větu: „ Poslouchej své tělo “. Vzhledem k tomu, že jsem si večer před tím dal hráškovou polévku, neuposlechl jsem ji ani to tělo. Ale musím uznat, že osvícení si mnohdy vybírá skutečně zajímavé cesty. Proboha zpět, ne tohle není povídání o tom, jak mě osvítil prd z polévky z hrášku, ale je o tom, že pokud si umíme v životě stanovit aspoň jeden pravidelný rituál, pak by to měl být stálý čas našeho probuzení. Řeknete si, copak to není úplně jedno? Vstanu, tak vstanu. Hele, vyzkoušel jsem to a není. Jsem freelancer a spát jdu, když chci. Se vstáváním jsem to měl podobně. Měl jsem. Dost podstatný problém, a to jsem opravdu netušil, hraje v našem životě, pravidelná doba vstávání. Vynahradit si neklidnou noc posunutím budíku o několik hodin zpět se může v grogy nočním stavu zdá...