Zobrazují se příspěvky se štítkemosobní rozvoj. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemosobní rozvoj. Zobrazit všechny příspěvky

Důvody, které vám brání změnit své návyky

Několik let jsem strávil pokusy o změnu svých návyků. Šel jsem na to dost nešikovně.
S optimismem jsem hodněkrát začal cvičit nebo držet dietu. Asi sedmkrát jsem vyhodil všechny cigarety a pokusil se přestat kouřit. Zkoušel jsem vstávat brzo, víc číst, denně psát, zbavit se dluhů, trávit míň času u televize a u všeho jsem pohořel.
Je to hrozný pocit, když vám návyky nevydrží. Já jsem strávil spoustu času tím, že jsem ze sebe měl neustále hrozný pocit. Co mi ale nedošlo dřív, než jsem úspěšně začal měnit své návyky v roce 2005, bylo, že to nebylo o tom, že bych neměl dost disciplíny.Bylo to tím, že jsem návyky měnil úplně špatně.
Při změnách návyků jsem dělal obrovské chyby a jakmile jsem tyto chyby napravil, okamžitě jsem se stal daleko lepším v zachovávání návyků.
Pokud zápasíte se změnou návyků, tady jsou některé z problémů, které jsem měl. Doufám, že vám jejich popis pomůže.
  1. Nezměnění okolí návyku. Často se při změně návyků zcela spoléháme na naši silnou vůli, ale v praxi se to málokdy povede. Je daleko lepší změnit svoje okolí. Ulehčete si návyk například tím, že si dáte boty na běhání k posteli a spíte v tom, v čem chodíte běhat, nebo kolem sebe mějte spoustu zdravého jídla, nebo si pište malé kroky, které můžete podnikat ve svém volném čase a zmenšit tak např. dluh. To, co nechcete dělat si udělejte těžší tím, že se zbavíte všeho nezdravého jídla, které doma máte nebo tm, že si nastavíte nad sebou „dohled“  od známých, nebo dejte televizi do skříně nebo odpojte router a dejte ho někomu na hlídání na pár hodin. Jděte na to chytře a změňte své okolí tak, aby byl váš nový návyk úspěšný a pokud nebude, změňte své okolí ještě víc.
  2. Očekáváte pohodlí. Změna návyků je sama od sebe nepříjemná, ale většina z nás chce dělat věci tak, jak jsme je dělali vždy a nikdy se nechtějí cítit nepříjemně. Proto většina lidí necvičí – nemají rádi nepříjemný pocit. Pokud si dovolíte otevřít nepříjemným pocitům, aspoň po troškách, sníží se pravděpodobnost, že nový návyk opustíte. Neradi běháte? Buďte ochotní to dělat aspoň chvilku a buďte ochotní bojovat s nepříjemným pocitem. Zjistíte, že na nepříjemném pocitu není nic špatného a toto zjištění se stane vaší superschopností pro změnu jakéhokoliv návyku.
  3. Nezačnete něčím malým. Většina lidí je optimistická a začíná velkým návykem. Je tolik důvodů, proč u změny návyků začínat něčím malým, že je ani nedokážu všechny vyjmenovat – povězme si aspoň ty nejdůležitější. Pokud začnete něčím malým, nepříjemný pocit není zdrcující. Pokud začnete od mala, překonáte problém setrvačnosti a nezačínání. Také překonáte problém vyčerpání veškerého nadšení nebo spotřebování veškeré vůle. Pokud začnete něčím malým, nebude možné říct ne, nebude možné selhat. Pár příkladů: meditujte 2 minuty denně, vyjděte ze dveří a běhejte minutu, jezte jeden kousek zeleniny denně, kuřte o jednu cigaretu méně každý den.
  4. Máte o návyku nereálné představy. Když začínáme se změnou návyku, často to bývá proto, že v hlavě máme nějakou představu o tom, jak náš život bude skvělý, až provedeme změnu – budeme zdraví, ve formě a sexy, naše životy nebudou plné zbytečností a budou jednoduché a krásné, budeme šťastní. Bohužel, v realitě změny nejsou přesně takové, jaké jsme si je představovali, takže jsme zklamaní a odrazuje nás to. Lepší je si uvědomit, že tyto představy a ideály nejsou pravdivé a nenechat se jimi příliš vést. Místo toho, zkuste na to jít se zvědavostí: jaké je to změnit se? Jaké je se cítit nepříjemně? Jak můžu být šťastný na každém kroku, nejen v cíli?
  5. Začnete okamžitě. Nevím, kolikrát jsem odhodil cigaretu v chvilkovém zápalu a rozhodl se přestat kouřit. Zjistil jsem ale, že okamžitý začátek není dobrý, protože to znamená, že změnu beru na lehkou váhu. Změna návyku byla stejně jednoduchá jako vynesení odpadků a stejně jednoduše odložitelná. S jediným rozdílem, že když jsem ho pořád odkládal, nesmrdělo to tolik jako odpadky. Takže jsem našel lepší způsob: nastavte si začátek nebo konec na datum v budoucnosti. Minimálně několik dnů, možná i týden až dva. Mé datum pro konec kouření bylo 18. listopadu 2005, zapsal jsem si to do kalendáře a stalo se to důležitým. Sepsal jsem si plán, měl jsem náhradní návyky pro spouštěče a když jsem okolo dalších kuřáků, nastavil jsem odpovědnost a četl o tom. Změna návyku potom nabrala na důležitosti a stalo se tedy méně pravděpodobné, že toho jen tak nechám.
  6. Nemáte zodpovědnost. Jedním z nejlepších způsobů, jak změnit okolí návyku je nastavení zodpovědnosti. Vytvořte si výzvu a řekněte o ní lidem. Nastavte si důsledek, když se vám to nepovede – já jsem například řekl kamarádovi, aby mi hodil koláč do obličeje, když nezůstanu u návyku. Přidejte se k nějaké skupince. Denně se hlašte. Řekněte jim, ať vás nenechají se vzdát a opustit je. Zodpovědnost vám dovolí zůstat na správné cestě, když vše ostatní zklame.
Pokud dokážete tyto chyby změnit – a jejich změna je relativně jednoduchá – minimálně desetkrát zvyšujete své šance na úspěch. Tyto zlepšováky změnily můj život a doufám, že ten váš změní také.
I když málokdy doporučuji knihy, pokud si chcete přečíst jednu z nejužitečnějších knih o návycích, přečtěte si Superhuman by Habit od mého přítele Tynana.

Krutost porovnávání se s ostatními

Děláme to všichni: díváme se na to, co dělají ostatní a přejeme si, abychom to dělali také.
Nebo se jim naopak smějeme za to, co dělají a odsuzujeme je a říkáme si, že jsme lepší.
Kvůli jednomu se cítíme špatně, díky druhému se cítíme povýšeně.
Ani jedno nás neudělá šťastnými. Podívejme se na pár jednoduchých příkladů.

Příklad 1: Sledování Instagramu
Sám Instagram nepoužívám, ale členové mé rodiny ano a vidím, jaké druhy věcí se tam dávají: lidé na oslavách, na pláži, u skvělé večeře, jak běhají, cvíčí jógu…celkově žijí úžasný život.
Pokud byste se na to dívali dlouhodobě a hodnotili jen podle toho, co vidíte na obrázcích, bylo by jednoduché srovnávat váš nudný život se skvělými životy vašich přátel. Proč toho neděláte víc? Proč nejíte chutnější jídlo? Proč necestujete, více necvičíte, nebo neděláte cokoliv jiného, než děláte teď? Proč nemáte hezčí tělo?
Samozřejmě takové srovnávání není fér. Vaši přátelé tam samozřejmě nedávají fotky, když dělají obyčejné věci, třeba jak sedí a dívají se na telefon. Nedávají tam nic o svých obavách nebo nudě, o svých hádkách a prokrastinaci, o svých nedostatcích.
Ale i kdybyste porovnávali jablka a jablka – své nejlepší momenty s jejich – k čemu by vám to bylo? Musí být nejlepší momenty našich životů nutně lepší, než ty jiných lidí? Proč?
Znamenají nejlepší momenty štěstí? Ukazují nám, o čem život opravdu je?
Ne. Štěstí pochází z toho, že si užíváme to, co je před námi a ne z toho, že si přejeme, abychom dělali něco jiného. O čem život je zjistíme tím, že mu budeme věnovat bližší pozornost; ne tím, že si přejeme, abychom žili ve snu.
Nemusíme být lepší, než kdokoliv jiný, musíme pouze milovat, kde jsme, co děláme a kdo jsme. To je to důležité.
Porovnávání nás nedělá šťastnějšími, ani díky němu nemáme větší radost ze života – pouze se díky tomu cítíme hrozně. A to je srdcervoucí.

Příklad 2: Odsuzování někoho jiného
Řekněme, že jsem těžce pracoval na tom, abych změnil své návyky, přestal kouřit a potom začal pravidelně cvičit a jíst daleko zdravěji. Dřel jsem na tom, abych byl zdravějším člověkem a jsem na to pyšný.
Potom vidím někoho s nadváhou, kdo neustále jí nezdravá jídla a kouří a neumí se držet pravidelného cvičebního plánu.

Jedna z častých reakcí je, že se na takového člověka podíváme a odsoudíme ho: proč nepřestane jíst to hrozné jídlo? Proč se denně nechodí projít, proč nejí zeleninu? Nemá kontrolu sám nad sebou! Za své problémy si může sám.

Takže ho odsoudíme a v porovnání s ním se cítíme nadřazeně, protože my tyto špatné návyky nemáme. Ale to nás nedělá šťastnějšími: když někoho odsuzujeme, jediné, co se děje je to, že ho nemáme rádi. To není štěstí, to je zhnusené kroucení hlavou.

Přejeme si, aby takoví lidé byli více jako my a můžeme se cítit i trochu frustrovaní, že se nedají do akce a neudělají pro sebe něco dobrého. Na radosti ze života nám to zrovna nepřidává. Chtěli bychom, aby byl jiní a jsme frustrovaní, že nejsou.

Místo toho bychom se mohli pokusit tomu člověku porozumět. Měli jsme někdy problémy s návyky? Měli jsme někdy ze sebe špatný pocit? Samozřejmě, že měli.
Sami víme, jaké je procházet něčím těžkým, cítit se bezradný, myslet si, že se nemůžeme změnit. Nevíme, jaké to je být tímto člověkem, ale možná si dokážeme představit, že trpí a můžeme doufat v konec jeho utrpení.

Dva návyky místo porovnávání
V obou případech máme díky porovnávání špatný pocit ze sebe nebo z ostatních. To je srdcervoucí, protože jsme dobří lidé a oni také. Když porovnáváme, tak bereme něco krásného a vytváříme z toho něco zlého.
Navrhuji 2 návyky namísto porovnávání:
  1. Važte si toho, kde jste. Místo toho, abyste se dívali na životy ostatních, podívejte se na to skvělé před vámi. Uvnitř vás. Važte si každého momentu, jednoho po druhém, a buďte šťastní za to, kde jste. Když zjistíte, že svůj život porovnáváte se životy ostatních, zaměřte se na chvíle, které právě prožíváte a nejděte způsob, jak si jich začít vážit.
  2. Snažte se porozumět, ne odsuzovat. Když zjistíte, že vás ostatní frustrují nebo je za něco odsuzujete, snažte se jim místo toho porozumět. Opravdu prochází těžkým obdobím? Jsou frustrovaní? Smutní? Naštvaní? Bezradní? Znáte, jaké to je? Když někomu rozumíme, už ho nepotřebujeme odsuzovat.
S používáním těchto dvou strategií se naše srdce vrací na správné místo. A už nemusíme zažívat kruté okamžiky porovnávání – není to potřeba.