MOC PŘÍTOMNÉHO OKAMŽIKU

Přítomnost bývá v pracovním světě podceňovaná jako něco „měkkého“. Jenže právě ona rozhoduje o tom, jestli má tým s kým být v jedné realitě. Lídr může mít skvěle připravenou prezentaci, chytrou strategii i perfektní grafy, ale pokud jeho nervový systém mezitím cestuje mezi včerejším konfliktem a zítřejší uzávěrkou, lidé v místnosti to ucítí. Bio-leadership připomíná jednoduchou pravdu: tým nepotřebuje superhrdinu, potřebuje někoho, kdo je tady. Přítomnost vytváří bezpečí. V okamžiku, kdy se lídr opravdu dívá, naslouchá a dýchá ve stejném čase jako ostatní, snižuje se skrytý stres. Lidé si dovolí říct nepříjemná fakta, přiznat chybu nebo přinést nápad, který ještě není hotový. Pokud však šéf mentálně „scrolluje“ v hlavě tři jiné meetingy, tělo týmu to vyhodnotí jasně: nejsme tady důležití, raději buďme opatrní. Mindfulness v leadershipu není o tom, že si manažeři mají začít pálit svíčky a sedět na polštáři. Je o ochotě zůstat v situaci, i když je nepříjemná, a vnímat, co se děje v tě...

Negativismus – (negativus = odmítající) – postoj obsahující vzdor nebo odpor vůči prosbě, požadavku či příkazu druhého, většinou z racionálního, resp. logického hlediska neodůvodněný. No a co s ním? Může mít formu pasivní (nereagování, „neslyšení“), nebo aktivní (verbální zavrhování, popírání i zlostné reakce, agresivní výpady), což souvisí s typem našeho ega, tedy osobnosti. V lidské ontogenezi jsou uváděna dvě vývojová období, pro něž jsou negativistické projevy typické: věk od 2,6 do 3,6 roku a puberta. No nevím, podle toho jsou někteří jedinci v pubertě skoro furt. Obě tato období jsou spojena s vydělováním já, rozvojem sebevědomí, vůle, individuality. Zejména v prvním dětském období může mít negativita velmi bouřlivý průběh (nezvladatelné záchvaty vzteku a agrese) a může být systematická (to je ta známá odpověď „ ne “ na jakoukoliv výzvu okolí k spolupráci). Jde o odpor vůči autoritám, snaha dosáhnout nových hranic. Skoro jak některé demošky na Václaváku. Negativismus je skupina e...