Tři dechy před obrazem

🕮 Publikováno

Ticho v nás je často mnohem citlivější, než si připouštíme. Není to absence zvuku, ale prostor, ve kterém se rodí vnímání. Když se díváme na umění, které je vytvořené s přítomností a pozorností, něco v nás začne reagovat. Ne proto, že se „díváme na obraz“, ale proto, že se obraz dívá na nás. Umění se tak stává zkouškou toho, jak přítomní dokážeme být.

Dnešní svět nás vede k tomu, abychom se zastavovali jen zřídka. Krátká videa, rychlé reakce, přeskakování mezi podněty. Pozornost se tříští a náš vnitřní prostor se zmenšuje. A přesto právě v tomto světě nejvíce toužíme po zážitcích, které nás vracejí k sobě. Umění je jedním z nejpřirozenějších způsobů, jak si tuto schopnost znovu připomenout. Ne tím, že nás pobaví, ale tím, že nás ztiší.

Když člověk vstoupí do galerie a opravdu se zastaví, stane se něco zvláštního. Tělo změkne. Dech se zpomalí. Hrudník se otevře o kousek víc. Pozornost se začne pohybovat jinak – už ne roztříštěně, ale směrem dovnitř. A to je okamžik, který si naše mysl pamatuje. Je to stejný princip jako v meditaci. Nic spektakulárního, ale hluboce lidského.

Krása v umění nevzniká proto, že je něco esteticky správně. Krása vzniká tehdy, když jsme přítomní natolik, aby se nás něco mohlo dotknout. A právě o tuto schopnost přítomnosti dnes přicházíme nejrychleji. Každé vědomé zastavení je proto tréninkem dovednosti, kterou digitální svět nerozvíjí – dovednosti setrvat v jednom okamžiku a dovolit mu, aby na nás zapůsobil.

Ticho, které umění nabízí, v sobě nese ještě jeden důležitý rozměr. Učí nás být svědky – nejen vnějšího obrazu, ale i toho, co se děje uvnitř nás. Když vnímáme, jak se srdce chvěje nebo dech zjemní, nejsme pasivními diváky. Jsme účastníky. A v tom spočívá skutečná hodnota všímavosti. V ochotě nechat se zasáhnout.

Praktické meditační cvičení: Tři dechy před obrazem

Zkuste si při další návštěvě galerie, nebo třeba i při pohledu na obrázek doma, následující krátkou techniku.

1) Postavte se před obraz a zkontrolujte své tělo.
Nechte ramena klesnout dolů a uvolněte čelist. Jemně prodlužte výdech.

2) Věnujte obraz pozornosti, jako by byl živou bytostí.
Bez snahy ho hodnotit. Jen jej nechte být.

3) Udělejte tři vědomé nádechy.
Při prvním nádechu vnímejte barvy.
Při druhém tvary a linie.
Při třetím to, co se odehrává uvnitř vás.

Cílem není porozumět, ale pocítit.
Obraz není otázka. Přítomnost není odpověď. Je to setkání.

Tahle jednoduchá technika může trvat minutu, a přesto posílí schopnost, kterou ztrácíme – schopnost být tady. A právě proto je umění tak cenné. Vrací nás zpět k něčemu, co je technologiím cizí a životu nepostradatelné.

👉 Navazuje na článek: https://medium.seznam.cz/autor/wizard-michal-507

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Podvodníci s láskou: Romance scams

🕮 Publikováno
Obrázek
Romantické podvody online zneužívají touhu po blízkosti. Umělá inteligence a algoritmy dnes pomáhají zločincům vytvářet falešné vztahy. Jak je rozpoznat a jak se bránit? „ Je to jako milovat ducha .“ Těmito slovy popisuje své probuzení do reality po setkání s podvodem jedna z obětí, která si byla 100 % jistá, že potkala člověka svých snů, do něhož se vášnivě zamilovala. Než zjistila, že jeho tvář byla vygenerovaná AI, umělý byl i jeho hlas a jeho city byly jen dobře naprogramovaný skript. Přišla o hodně. Kromě zhrzené lásky, sebeúcty i o peníze. V online světě, kde touha po lásce naráží na křivácké algoritmy a chatboti mají větší slovní zásobu než leckterý básník, se nám rozmáhá tichá epidemie: online romance scams . Romantické podvody ve vztazích, nejsou žádnou novinkou. Historií se táhnou jako červená nit všemi dobami. Ale nové je u nich to, s jakou přesností a cynickou efektivitou je dnes umožňují provádět právě AI technologie. Vznikají zločinné systémy, které kombinují lidské city ...
Čtěte více »

Láska je být navždy tichý hořící kámen

🕮 Publikováno
Obrázek
Říká se, že láska dvou lidí je tak pevná, jak pevný je jejich vztah. Jak silné jsou její základy. Jaká je schopnost jejich porozumění. Láska je přesně taková, jací jsme my sami. Je vytesána do slov. DoSLOVA je vznikající z našeho JMÉNA, které k jejímu zrození i úmrtí tak rádi používáme. A tak, když se podíváme druhému do tváře a objevujeme v něm jeho vnitřní zemi, tu jedinečnou ukázku toho, co vychází ZE-MĚ, jsme mnohdy překvapeni. Překvapeni tím, jak moc si ty dvě složky , co o ní vypovídají, nesouhlasí, neladí. Nejdou jedním směrem, netvoří harmonii. Něco jiného říkáme slovy a něco jiného pak stvoříme tělem. A přitom obojí vychází ze mě, že? Lidé se mě často ptají, jak mají poznat, že druzí lžou. Často je šokuji tím, že jim říkám, že lež v podstatě neexistuje. A, že to, co v druhých vidí, je pravda. Pravda onoho okamžiku, kterou nejde maskovat či skrývat. Ta, jenž nás odhalí takové, jací jsme. Své tělo skládáme ze svých vlastních myšlenek, z toho, jak mluvíme. Do slova vkládáme buď m...
Čtěte více »

Barvy trochu jinak: Červená

🕮 Publikováno
Obrázek
Červená barva je energie. Má nejdelší vlnovou délku a působí na naše tělo jako muleta na býka. Pojďme se bavit o barvách, jen trochu jinak. Barvy jsou nositelé informací Většina lidí si barvy spojuje s pocity. Červená? To je láska, krev, pro ty ortodoxní hřích. Zelená? Příroda. Modrá? Klid. Ale tahle slova barvy popisují nepřesně. Vznikla z kulturních symbolů regionů, v nichž žijeme i z našich osobních zkušeností. To je jistě v pořádku. Jen to neodráží ještě jednu rovinu, s níž barvy pracují, a tou je naše nevědomí. Zkusme se podívat na barvy jinak. Položili jste si někdy otázku, proč jsou barvy důležité pro život? Proč je na jednu stranu tolik podceňujeme a na druhou se jimi řídíme? Protože to jsou v prvé řadě nosiči informací. Jde o  část světelného spektra , které na nás působí. Nejsou ovlivněny kulturou, ideologií, vírou ani zkušenostmi. To vše totiž můžeme skrze mozek sami pro sebe nějak vysvětlit. Postavíme si bariéry, kterými pro...
Čtěte více »