MOC PŘÍTOMNÉHO OKAMŽIKU

☺️ Jenže když si takto povídá živý člověk s naprogramovaným strojem, je to jen smutná hra. Naše hlava si totiž v tomhle umělém světě strašně rychle zvyká na pohodlí a začíná lenivět. Když za nás přemýšlí stroj, naše vlastní myšlení slábne a my hloupneme.

Vědci v laboratořích zjistili, že stačí pouhých patnáct minut povídání s robotem a naše hlava ztratí chuť cokoli sama vytrvale řešit. Zvykneme si, že všechno dostaneme bez práce, a pak nám i obyčejné starosti v reálném světě připadají strašně těžké. Přicházíme o sílu a klid. Ztrácíme schopnost vydržet sami se sebou a hned utíkáme k telefonu. Přitom řešení je úplně jednoduché a zvládne ho každý bez jakéhokoli složitého učení.

🌬 Prvním krokem je odložit mobil na celý večer do jiné místnosti a dopřát své hlavě chvíli úplného klidu bez neustálého blikání zpráv. 

🧘 Druhým je obyčejné počítání dechu, kdy se posadíte, zavřete oči a jen vnímáte, jak vám vzduch teče do plic a zase ven, přičemž u každého výdechu napočítáte od jedné do deseti. 

🌱 Třetím je laskavé přijetí samoty, protože ticho není náš nepřítel, ale nejlepší způsob, jak nechat odpočinout unavenou hlavu. 

🧠 Čtvrtým je obnova vlastní vytrvalosti, kdy necháte mozek chvíli pracovat bez nápovědy z internetu, aby zase získal svou přirozenou bystrost. 

👁 Pátým je návrat k živým lidem, protože teprve schůzka s opravdovým přítelem nám dodá tu skutečnou sílu, kterou v telefonu nikdy nenajdeme.

Když svému tělu a mysli dopřejete tuhle krátkou chvíli klidu, uvidíte, že se vaše pozornost zase vyčistí. Živý život se odehrává v každém vašem nadechnutí, nikoli v naprogramovaných větách na obrazovce. Mějte se rádi a věnujte svůj čas věcem, které jsou skutečné.

Zkusíte dnes večer vydržet chvíli v úplném tichu sami se sebou, nebo raději zase utečete k rychlým písmenkům v telefonu?

👉 Navazuje na článek: Vztah s AI replikantem: Intimita bez přítomnosti těla